Přes W@P do databáze

Jiří Kosek


Obsah

Databáze
SQL
Vytvoření tabulky
Vkládání záznamů
Výběr dat z tabulky
Využití databází v PHP
Telefonní seznam s wapovým rozhraním
Závěr

Skriptové jazyky jako PHP umožňují velice jednoduše přistupovat k údajům uloženým v databázi. Lze tak velice snadno vytvořit velmi užitečné aplikace – počínaje objednávkou letenek a konče přístupem do podnikového informačního systému. Dnes se proto podíváme, jak lze skloubit PHP a databáze s W@Pem.

Databáze

Většina aplikací potřebuje efektivně pracovat s různými údaji. Postupem času se vyvinulo mnoho nástrojů, které usnadňují ukládání a vyhledávání informací pro další aplikace. Pro ukládání dat se dnes nejčastěji používají tzv. relační databáze. Patří mezi ně např. Oracle, MS SQL Server nebo třeba MySQL.

Takovéto databáze pracují velice podobně jako webový server – jsou neustále spuštěné a vyřizují požadavky na ukládání a čtení dat pro ostatní aplikace a uživatele. Často se jim proto říká databázové servery.

V relačních databázích jsou všechny informace ukládané do tabulek. Tabulka obsahuje vždy údaje o jednom druhu objektů. Představme si, že chceme do databáze ukládat telefonní čísla a e-mailové adresy osob. Můžeme vytvořit tabulku, která bude mít tři sloupce – jméno, telefonní číslo a e-mailovou adresu. V databázové terminologii se používají spíše pojmy jako položka a atribut než sloupec. U každého položky tabulky musíme určit její název a datový typ (textový řetězec, číslo, datum apod.).

Do jednotlivých řádků tabulky se pak ukládají informace o jednotlivých osobách. V databázích se opět používá spíše pojem záznam (viz obrázek 1).

Obrázek 1. V relačních databázích se informace ukládají do tabulek

Jelikož je databázový server program, kterému musíme přesně říci, co má dělat, měla by každá tabulka obsahovat tzv. primární klíč. Primární klíč je jeden nebo více atributů, které jednoznačně identifikují jednotlivé záznamy. Chceme-li, aby databáze provedla nějakou operaci nad jedním konkrétním záznamem, obvykle tento záznam určíme právě pomocí hodnoty primárního klíče. V reálném světě se vyskytuje mnoho přirozených primárních klíčů – rodná čísla, SPZ automobilů, osobní čísla zaměstnanců, čísla faktur apod.

V našem případě však žádný takový atribut k dispozici nemáme – jména se mohou shodovat, někteří lidé nemusí mít telefon nebo e-mailovou adresu. Do tabulky můžeme přidat umělý primární klíč, který obsahuje jedinečné hodnoty. V našem případě jsme do tabulky přidali položku Id, která pro každý záznam obsahuje jedinečné číslo.

© Jiří Kosek 2000-2001