Vrací pozici posledního uzlu mezi kontextovými uzly.

Vrací pozici aktuálního uzlu mezi kontextovými uzly.

Vrací počet uzlů v daném seznamu.

Vrací uzel se zadaným ID.

Vrací lokální část názvu uzlu (tj. pokud je uzel v určitém jmenném prostoru, vrací se jeho název bez prefixu).

Pokud je seznam uzlů prázdný nebo první uzel nemá název, vrací funkce prázdný řetězec. Pokud je funkce volána bez parametru, jako seznam uzlů se předá aktuální uzel.

Vrací URI adresu jmenného prostoru, do kterého patří uzel.

Pokud je seznam uzlů prázdný nebo první uzel nemá název, vrací funkce prázdný řetězec. Pokud je funkce volána bez parametru, jako seznam uzlů se předá aktuální uzel.

Vrací název uzlu.

Pokud je seznam uzlů prázdný nebo první uzel nemá název, vrací funkce prázdný řetězec. Pokud je funkce volána bez parametru, jako seznam uzlů se předá aktuální uzel.

Převede libovolný objekt na řetězec.

Spojí několik řetězců do jednoho.

Otestuje, zda řetězec na svém začátku obsahuje hledaný řetězec.

Otestuje, zda řetězec obsahuje hledaný řetězec.

Vrací část řetězce, která se vyskytuje před zadaným řetězcem.

Vrací část řetězce, která se vyskytuje za zadaným řetězcem.

Vrací část řetězce.

Znaky jsou v řetězci číslovány od jedničky. Pokud poslední parametr vynecháme, jsou vráceny všechny znaky od dané pozice až do konce.

Vrací délku (počet znaků) řetězce.

Pokud funkci zavoláme bez parametrů, převede se aktuální uzel na řetězec a funkce pak vrátí jeho délku.

Odstraní z řetězce přebytečné mezery.

Pokud funkci zavoláme bez parametrů, převede se aktuální uzel na řetězec a použije jako parametr.

Funkce k slouží k jednoduchému překladu znaků v řetězci.

Všechny znaky prvního řetězce, které jsou obsaženy v druhém parametru funkce, jsou nahrazeny znakem na stejné pozici ve třetím řetězci. Lze tak vytvořit jednoduché konverzní funkce.

Př.: Volání

translate('ahoj boženo', 'abc', 'ABC')

vrátí hodnotu Ahoj Boženo. Tj. psímena `a', `b' a `c' jsou nahrazena písmeny `A', `B' a `C'.

Pokud druhý parametr obsahuje více znaků než třetí, jsou znaky, které nemají náhradu ve třetím parametru, ze vstupního řetězce odstraněny. Př.:

translate('ahoj boženo', 'abc', 'A')

vrátí Ahoj oženo.

Převod libovolné hodnoty na logickou hodnotu.

Konverze jednotlivých typů se řídí následujícími pravidly:

Vrací negaci výrazu.

Funkce vrací hodnotu true.

Funkce vrací hodnotu false.

Funkce zjistí, zda je u aktuálního uzlu nastaven určitý jazyk pomocí atributu xml:lang.

Převede libovolný objekt na číselnou hodnotu.

Konverze jednotlivých typů probíhá podle následujících pravidel:

Pokud funkci zavoláme bez parametru, použije se jako parametr aktuální uzel.

Funkce vrací součet hodnot uložených v množině uzlů.

Ze všech uzlů v množině se nejprve získá jejich řetězcové vyjádření, to se převede na číslo a všechna takto získaná čísla se sečtou.

Zaokrouhlení čísla na celé číslo dolů.

Zaokrouhlení čísla na celé číslo nahoru.

Zaokrouhlení čísla na nejbližší celé číslo.

Zpřístupnění uzlů z dalších dokumentů. Umožňuje v jednom stylu pracovat s více dokumenty.

Nejčastěji se funkce volá pouze s jedním parametrem, který obsahuje jméno XML souboru, do kterého si potřebujeme pro něco sáhnout.

Pokud použijeme pouze relativní URI souboru, vztahuje se k URI stylu. Pokud to chceme změnit, můžeme použít druhý parametr. Ten se chápe jako seznam uzlů. Relativní URI se pak bude vyhodnocovat od URI dokumentu, ve kterém leží první uzel ze seznamu uzlů. Nejčastěji chceme externí soubory hledat ve stejném adresáři, jako je vstupní dokument (ne styl), a použijeme proto zápis typu:

document("nějaký.xml",.)
document("nějaký.xml",/)

Pokud použijeme pouze jeden parametr a je jím prázdný řetězec, odkazujeme se tím na soubor se stylem. Můžeme tak zjišťovat zajímavé věci uložené přímo ve stylu. Pokud chceme ve stylu zjistit, v jakém kódování se má uložit výstup, není nic snazšího:

document('')//xsl:output/@encoding

Pokud jako první parametr použijeme seznam uzlů, je každý uzel převeden na řetězec, který se chápe jako URI dokumentu. Všechny takto získané dokumenty jsou pak převedeny na stromovou reprezentaci a připojeny za sebe. Opět můžeme použít druhý parametr a změnit základní URI.

Praktické použití této funkce si ukážeme v průběhu školení.

Nalezení uzlů s určitou hodnotou předem definovaného klíče.

První parametr je název klíče definovaného pomocí xsl:key. Druhý parametr je pak hodnota klíče, kterou hledáme. Pokud je druhý parametr seznam uzlů, převedou se na řetězce, funkce pak nalezne a vrátí všechny uzly s odpovídajícími klíči.

Více si o funkci řekneme, až budeme probírat xsl:key.

Funkce slouží k formátování čísel v uživatelem definovaném formátu.

Funkce naformátuje zadané číslo podle formátovacího řetězce v druhém parametru. Formátovací řetězec má následující strukturu:

[prefix]celá část[desetinná část][suffix]
[;[prefix]celá část[desetinná část][suffix]]

Nepovinné části formátovacího řetězce jsou označeny hranatými závorkami. Druhá část řetězce je celá nepovinná, a použijeme ji v případech, kdy chceme odlišně formátovat záporná čísla.

prefix a suffix umožňují definovat text, který se doplní před a za formátované číslo. Ve specifikaci celé a desetinné části čísla můžeme používat speciální znaky, které ovlivňují formátování (viz tabulka 2.1 – „Význam speciálních znaků ve formátovacím řetězci“).

Pokud chceme, aby se pro jednotlivé oddělovače použil jiný znak, musíme si v XSLT nejprve definovat vlastní formát čísel, a v něm znaky předefinovat. To si ukážeme u popisu XSLT instrukce xsl:decimal-format.

Několik ukázek formátování čísla 123456789.87654:

Formátovací řetězec             Výstup
#.#                             123456789.9
#.###                           123456789.877
#                               123456790
#,###.###                       123,456,789.877
$#,###.###                      $123,456,789.877
#,###.## USD                    123,456,789.88 USD
'#'#,###.##                     #123,456,789.88

Několik ukázek formátování čísla 123.7:

Formátovací řetězec             Výstup
#.#%                            12370%                  
#.00                            123.70
0,000.00                        0,123.70

Několik ukázek formátování čísla -357.4:

Formátovací řetězec             Výstup
#.#                             -357.4
#.#;(#.#)                       (357.4)

Funkce vrací uzel, který byl aktuální v okamžiku začátku vyhodnocování výrazu. Tento uzel se tedy nemění s tím, jak se výraz postupně vyhodnocuje po jednotlivých částech cesty.

Vrací URI adresu deklarované externí binární entity.

Vygeneruje k danému uzlu jedinečný identifikátor.

Funkce vygeneruje jedinečný identifikátor pro první uzel v seznamu. Platí přitom, že pro různé uzly se nikdy nevygeneruje stejný identifikátor, a pro stejné uzly musí během jednoho spuštění XSLT procesoru funkce generovat stejné identifikátory.

Pokud je seznam uzlů prázdný, vrací funkce prázdný řetězec. Pokud funkci zavoláme bez parametrů, vrací identifikátor aktuálního uzlu.

Funkce vrací různé informace o právě používaném XSLT procesoru.

Jako parametr můžeme předat jeden z následujících řetězců, které ovlivňují druh vrácené informace:

Zjistí, zda je k dispozici určitý XSLT element (instrukce).

Ve stylu tak můžeme testovat, zda máme k dispozici nějaké rozšiřující elementy apod.

Zjistí, zda je k dispozici určitá funkce.

Zjistí, zda je k dispozici určitá funkce.