Základní myšlenkou, na které staví většina značkovacích jazyků včetně XML a SGML, je důsledné oddělení obsahu dokumentu od jeho vzhledu. Značky použité v XML dokumentu vyznačují význam jeho jednotlivých částí – říkají např. toto je číslo faktury, toto popis obrázku a toto zase e-mailová adresa našeho zákazníka. O tom, jak se konkrétní údaj zobrazí na obrazovce nebo vytiskne na tiskárně, samotný jazyk XML nic neříká. Můžeme si však odděleně vytvořit definici vzhledu jednotlivých elementů, které se říká styl. S jeho pomocí je pak zobrazení dokumentu velice snadné, stačí mít k dispozici aplikaci, která umí číst XML dokumenty a rozumí použitému stylovému jazyku.
Tím se dostáváme k otázce, které stylové jazyky můžeme použít. Dnes se nejčastěji používají dva – kaskádové styly (CSS) a XSL (eXtensible Stylesheet Language).
Když vznikal jazyk XSL, měl to být skutečně jen starší bratříček kaskádových stylů (CSS). Umožňoval samozřejmě definovat vzhled jednotlivých elementů – způsob jejich zarovnání, velikost a styl písma, barvy apod. Kromě toho jej šlo použít i k takovým věcem, jako je automatické generování obsahu, číslování obrázků, kapitol apod. Postupně se ukázalo, že XSL má sloužit ke dvěma poměrně odlišným věcem – ke transformaci XML dokumentů a k definici vzhledu jejich formátování.
Během příprav standardu XSL z něj proto byla vyřazena jeho část sloužící k transformaci dokumentů, pro kterou se používá název XSLT (XSL Transformations). Pomocí XSLT lze vytvářet styly, které definují, jak se XML dokumenty mají převádět do formátu HTML, do XML dokumentů s jinou strukturou nebo do obyčejných textových souborů. Zejména možnost konverze do HTML je dnes hojně využívána, protože většina prohlížečů si zatím se samotnými XML dokumenty neporadí.
Druhé části XSL, která slouží k přesnému popisu vzhledu dokumentu, se často říká XSL FO (formátovací objekty), někdy jen zkráceně XSL. K dispozici máme vše, co známe z CSS, navíc lze přesně určit layout stránky – včetně sazby do více sloupců, hlaviček, patiček apod.
Standard XSLT byl přijat jako standard konsorcia W3C na konci roku 1999. Nalezneme jej na adrese http://www.w3.org/TR/xslt.
Pokud chceme použít formátovací objekty pro zformátování našeho dokumentu, musíme si vytvořit odpovídající styl. Ten se pomocí XSLT aplikuje na zdrojový XML dokument – dostaneme tedy XML dokument, který se bude skládat z jednotlivých formátovacích objektů. Tento dokument pak umí interpretovat procesor FO, který z něj vytvoří třeba PDF soubor nebo výsledek zobrazí na obrazovce. Některé programy oba dva kroky provádí automaticky najednou a celý proces pak může uživateli připadat jednodušší.
