Jedna z možností implementace zcela staví na možnostech jazyka HTML. Ten umožňuje rozdělit okno prohlížeče na několik částí (tzv. rámů), ve kterých jsou zobrazené samostatné stránky. V jednom rámu by mohlo být načteno navigační rozhraní a ve druhém prohlížená stránka. Pomocí JavaScriptu bychom mohli detekovat změny v hlavním okně.

Výhodou tohoto řešení je schopnost spolupráce s libovolným webovým prohlížečem na libovolné platformě. Samotná implementace by také nebyla příliš složitá. Nevýhodou by však bylo těžkopádné ovládání pro uživatele. Ten by nemohl pro zadání adresy prohlížené stránky použít klasické vstupní pole prohlížeče, ale musel by adresu psát do speciálního formuláře, který by načetl rámy. To je pro většinu uživatelů zcela neakceptovatelný postup. Navíc není použití rámu dostatečně robustní, neboť mnoho komerčních stránek detekuje načtení do rámu a pomocí JavaScriptu umí rámy zrušit a načíst se do celého okna.

Druhou extrémní možností je napsání vlastního prohlížeče. Většina prohlížečů je dnes dostupná v podobě komponenty (např. ActiveX), která je schopná zobrazovat HTML stránky. Stačí tedy napsat program, který bude mít menu a tlačítka s příkazy známými z běžných prohlížečů a použije již hotovou komponentu pro zobrazování stránek. Do takového prohlížeče můžeme snadno přidat další panel s navigačním rozhraním.

Pro uživatele by sice toto prostředí mohlo být poměrně pohodlné, zvláště kdyby se náš prohlížeč hodně podobal existujícím prohlížečům. Existuje však jen málo uživatelů, kteří jsou ochotni změnit svůj oblíbený prohlížeč a používat jiný. Kdyby se měl náš prohlížeč funkčností přiblížit dnešním prohlížečům, nebyla by implementace příliš snadná ani při využití již existující komponenty pro zobrazování stránek.

Jako nejvhodnější se nakonec jeví možnost modifikace stávajícího prohlížeče. Většina dnešních prohlížečů umožňuje svou modifikaci přidáním dalších komponent. Uživatel si tak nemusí zvykat na novou aplikaci a způsob práce. Používá stále stejný program, který nabízí nové funkce díky přídavné komponentě.

Mezi nejpoužívanější prohlížeče dneška patří Internet Explorer a Netscape Navigator. Do obou prohlížečů lze přidat další panely. Internet Explorer umí vložit přídavný panel v HTML nebo jako ActiveX komponentu. Netscape Navigator, resp. jeho open source varianta Mozilla umožňují vytvoření panelu v HTML nebo ve speciálním jazyce XUL (XML User Interface Language) pro tvorbu prvků uživatelského rozhraní.

Rozhodl jsem se panel vytvořit pro prohlížeč Mozilla. Jednak je tento prohlížeč dostupný pro mnoho platforem, a tím pádem bude i navigační rozhraní dostupné pro všechny uživatele bez rozdílu. Navíc mi osobně připadá jednodušší vytvoření panelu pomocí jazyka XUL (je popsán dále), než psaní speciální ActiveX komponenty použitelné pouze s Internet Explorerem ve Windows.