Pro uživatele se RAINBOW jeví jako navigační klient, který pomocí přídavného okna v prohlížeči zpřístupňuje informace o stránce a funkce usnadňující navigaci. Možností, jak vytvořit takového klienta, je mnoho. Pomineme-li možnost vytvoření rozhraní jako klasického programu využívajícího nějakou knihovnu grafických prvků uživatelského rozhraní, máme i několik možností postavených čistě na XML technologiích.

První možností je vytvoření rozhraní přímo v HTML (případně XHTML) s použitím JavaScriptu. Pro naše účely to však není zrovna nejvhodnější řešení, protože HTML neobsahuje prvky pro snadné vytváření rozbalovacích seznamů, které jsou přirozeným způsobem pro prezentování informací v navigačním asistentovi.

Toto omezení překonává speciální jazyk pro tvorbu formulářů XForms [13]. Problém je v tom, že tento jazyk je zatím jen ve stavu návrhu a neexistují žádné běžně použitelné implementace.

Existují však i speciální jazyky pro deklarativní popis uživatelského rozhraní. Mezi nejznámější patří jazyk XUL (XML-based User Interface Language) [21], který používá prohlížeč Mozilla a od něj odvozený Netscape Navigator 6.

Pomocí XUL můžeme snadno vytvořit systém hierarchických nabídek, který zpřístupní všechny navigační funkce. XUL má tu výhodu, že je snadno přenositelný mezi různými platformami, lze jej použít všude, kde pracuje Mozilla. Uživatelské rozhraní je definováno pomocí pojmů jako dialogové okno, nabídka, položka nabídky, seznam, vstupní pole apod. Na jednotlivé prvky pak můžeme navázat volání kódu v JavaScriptu nebo v C++. Toho bude využívat i náš navigační klient. Interaktivní chování aplikace je zajištěno právě pomocí JavaScriptu.

Samotné rozhraní Mozilly je definováno v XUL, proto můžeme jednoduchou modifikací několika souborů změnit vzhled prohlížeče. Snadno tak můžeme do Mozilly přidat další panel s rozhraním RAINBOW. Podrobněji jsou možnosti Mozilly, XUL a vytvoření navigačního rozhraní popsány v kapitole 5 – „Navigační rozhraní“.

Kdybychom kromě navigačního rozhraní chtěli vytvořit i vizualizační rozhraní, můžeme s výhodou použít jazyk SVG (Scalable Vector Graphics) [15]. Tento jazyk opět založený na XML syntaxi umožňuje popsat obrázek složený ze základních grafických objektů jako čáry, texty, oblouky, obdélníky, křivky apod. Přes rozhraní DOM pak můžeme pomocí JavaScriptu s obrázkem manipulovat a vytvořit interaktivní grafické aplikace.