Odkazy a URL

Největší silou HTML je možnost zachytit vztahy mezi částmi textu či obrázky a jinými dokumenty. Všichni víme, že některé části WWW stránky mohou sloužit jako odkazy na jiné stránky -- stačí na takové místo kliknout a ocitneme se na nové stránce. Odkazy většinou poznáme tak, že jsou podtrženy (v případě textu) či zarámečkovány (v případě obrázků). Dalším poznávacím znamínkem odkazů je změna tvaru kurzoru myši -- pokud myší najedeme nad odkaz, změní se kurzor z šipky na ukazující ruku.

Než si však povíme, jak na naší stránce vytvořit odkaz, musíme si nejprve něco povědět o adresách, které používá WWW. Za každým odkazem se totiž musí skrývat určení místa v Internetu, kam odkaz ukazuje.

URL

Například adresa http://www.uzdroje.cz/film.html je typickým příkladem URL, se kterým se setkáváme nejčastěji. Obecný tvar URL je však složitější:

schéma://uživatel:heslo@počítač:port/cesta;parametry?dotaz#fragment. Samozřejmě, že URL nemusí obsahovat všechny části.

Tab. 1: Nejčastější schémata pro URL

file	soubor na lokálním disku
ftp	File Transfer Protocol (přenos souborů)
gopher	Gopher protocol
http	HyperText Transfer Protocol (World-Wide Web)
mailto	adresa pro elektronickou poštu
news	diskusní skupiny
nntp	diskusní skupina na určitém serveru
telnet	terminálový přístup ke vzdálenému počítači

Seznam možných schémat můžeme nalézt v tabulce 1. Schéma indikuje typ zdroje -- nejčastěji protokolem, který je nutné použít pro dosažení daného zdroje. Nejčastěji používaným schématem je právě http, které indikuje webovskou stránku (či přesněji objekt, který je dosažitelný pomocí protokolu HTTP).

Z části uživatel:heslo@počítač:port se většinou v praxi použije jen počítač pro určení doménové adresy počítače, na kterém se nachází požadovaná informace. V našem příkladě je počítačem právě server s adresou www.uzdroje.cz.

Další částí URL je cesta, která v případě Webu určuje cestu a jméno souboru, který je požadován.

POZOR: Některá URL nemají specifikováno jméno souboru. Nebojte nejsou nekompletní. Webovské servery automaticky doplní nějaké implicitní jméno -- nejčastěji index.html nebo default.html.

Část URL parametry se příliš nepoužívá. Dotaz je používán například pro předávání hodnot získaných ze stránek, které jsou formuláři (to jsou ty stránky, které obsahují různá vstupní pole a umožňují tak např. zadat parametry hledaného vlakového spojení).

O poslední části URL -- fragmentu -- si ke konci dnešního pokračování seriálu povíme něco podrobněji. Využijeme jej v případech, kdy se potřebujeme odkazovat pouze na nějakou část webovské stránky a ne na stránku jako celek.

Již je nejvyšší čas, abychom si ukázali, jak v HTML vytvořit odkaz. K vytvoření odkazu se využívá element <A> a jeho atribut HREF. Postup je následující:

1. napíšeme do dokumentu začátek tagu <A  (za A musí být mezera);
2. specifikujeme URL dokumentu (nebo jiného zdroje), na který se chceme odkazovat -- napíšeme HREF="URL">;
3. napíšeme text, který bude použit jako odkaz (bude podtržen a kliknutím na něj se odkaz aktivuje);
4. celý odkaz ukončíme tagem </A>.

Z pojmu obsaženého někde uprostřed věty můžeme snadno vytvořit odkaz:

 ...
Mnoho zajímavých informací o službě WWW lze nalézt na serveru
<A HREF="http://www.w3.org">konsorcia W3C</A>. Naleznete zde
i informace o nejnovější verzi jazyka HTML.
 ...

Při specifikaci cesty v URL se k oddělování jednotlivých adresářů nepoužívá zpětné lomítko ('\') jako v DOSu nebo Windows, ale normální lomítko ('/') jako v UNIXu. Př.: http://www.w3.org/pub/WWW/TR/PR-html32-961105.html

POZOR: Většina serverů pracuje pod operačními systémy UNIX nebo Windows NT. Tyto systémy v názvech souborů rozlišují mezi malými a velkými písmeny. Při zápisu URL musíme dát vždy pozor na to, zda používáme správnou velikost písmen.

Relativní URL

Obr. 2: Adresářová struktura na serveru Mánička

Nejprve určíme URL dokumentu, který obsahuje odkazy: http://www.manicka.cz/pub/users/index.html. Kam budou ukazovat různá relativní URL si ukážeme v přehledné tabulce:

Jak vidíme, pomocí dvou teček .. se můžeme dostat v úrovni adresářů na vyšší úroveň. Tuto vlastnost lze aplikovat pouze na úrovni cesty, použít ji ke změně serveru je nepřípustné (v naší ukázce by tedy zápis ../../../www.w3.org byl naprosto chybný a zcestný).

TIP: Odkazy v rámci jedné logicky ucelené skupiny dokumentů (např. kniha, informace o firmě) by měly být relativní. Odkazy na ostatní dokumenty (např. citace jiných knih, odkazy na partnerské firmy) by měly být absolutní. Po přesunu celé skupiny dokumentů do jiného adresáře nebo na jiný server nebude nutné měnit URL obsažených odkazů.

Odkazy na určité místo dokumentu

1. napíšeme do dokumentu začátek tagu <A  (za A musí být mezera);
2. specifikujeme jméno návěstí, na které se budeme odkazovat -- napíšeme NAME="jméno_návěstí">;
3. napíšeme text, který bude návěstím označen;
4. celou definici návěstí ukončíme tagem </A>.

Pokud se odkazujeme na nějakou část v rámci téhož dokumentu, s výhodou použijeme relativní URL:

Zde je odkaz na <A HREF="#abrakadabra">nějaké návěstí</A>
ve stejném dokumentu

Zde je odkaz na nějaké místo v jiném dokumentu:
<A HREF="http://www.manicka.cz/info/bilance.html#rok1995">
Bilance za rok 1995</A>

 ...
<H3><A NAME="rok1995">Bilance 1995</A></H3>
<P>
V roce 1995 dosáhla naše firma ...