Web v příštím tisíciletí
aneb informace přímo na displej mobilního telefonu
Jiří Kosek
Copyright © 1999 Jiří Kosek
Článek vyšel 19. listopadu 1999
v týdeníku
Computerworld
Mnohé studie předpovídají, že na začátku příštího tisíciletí bude většina uživatelů k Internetu přistupovat pomocí různých bezdrátových zařízení jako jsou mobilní telefony, osobní digitální organizéry (PDA), pagery nebo palubní počítače osobních automobilů. Tato zařízení však nemají potřebné schopnosti pro zobrazování dnešních webových stránek. Pokud nechtějí vývojáři stránek přijít o práci, musí se naučit ovládat nové technologie, které umožňují tvorbu obsahu pro mobilní zařízení.
Problém dnešních webových stránek je v tom, že mnohdy plně využívají možnosti dnešních osobních počítačů – stránky jsou velké, často obsahují mnoho grafiky a dalších multimediálních objektů. Mohou si to dovolit, protože osobní počítače jsou poměrně výkonné a k Internetu připojené pomocí poměrně rychlých linek.
Oproti tomu mají mobilní zařízení mnohá omezení. Displeje dnešních mobilních telefonů jsou schopné zobrazovat maximálně 4-5 řádek textu po 15 znacích. Různé PDA jako Palm Pilot, Psion nebo organizéry s Windows CE na tom jsou sice výrazně lépe, ale ani zdaleka se nemohou porovnávat se stolními počítači.
Dalším omezením mobilních zařízení je limitovaná možnost vstupu. K dispozici obvykle není klávesnice a myš, ale pouze několik málo kláves, případně se zařízení ovládá pomocí dotykové obrazovky. V budoucnu se dá předpokládat, že budou k dispozici zařízení ovládaná lidským hlasem.
Schopnosti dnešních mobilních zařízení jsou rovněž omezeny kapacitou napájecích článků. Proto neobsahují příliš výkonné procesory, ani velkou paměť. Se spotřebou energie souvisí i rychlost komunikace těchto zařízení, která ani zdaleka nedosahuje rychlosti dnešních modemů, nemluvě o připojení pomocí pevných linek, ISDN a dalších technologií.
Je jasné, že některé limity budou postupným technologickým vývojem překonány – rychlost procesorů, velikost paměti a komunikační kapacita určitě poměrně rychle porostou. Malý displej a omezené možnosti vstupu však již z principu mobilních zařízení zůstanou.
Je zřejmé, že současná architektura Webu požadavkům mobilních zařízení nevyhovuje. Konsorcium výrobců mobilních zařízení proto vytvořilo nový protokol WAP (Wireless Application Protocol), který nabízí podobné možnosti jako Web, ale všechny použité technologie jsou na míru šité mobilním zařízením. Zároveň konsorcium W3C pracuje na nové verzi jazyka HTML, která by umožnila tvorbu stránek jak pro mobilní zařízení, tak pro výkonné desktopy.
WAP
O protokolu WAP se poslední dobou hodně mluví. Je to díky tomu, že se během podzimu objevila první zařízení, která WAP podporují. Podporu WAPu dnes nabízí většina předních výrobců mobilních telefonů. Mezi mediálně nejznámější telefon, který implementuje WAP, patří asi Nokia 7110. Není však jediná. Podpora WAPu by měla jít změnou firmwaru přidat i do Siemensu S25, který se již nějakou dobou prodává. Ericsson nabízí hned několik zařízení, která vám umožní využít výhody nové technologie – mobilní telefon R320, PDA skřížené s mobilem R380 a upravenou verzi Psionu 5 s názvem MC218.
Opravdu masový rozvoj služeb založených na WAPu se dá očekávat až v okamžiku, kdy se prodá dostatečný počet telefonů s jeho podporou a kdy bude existovat velké množství informačních služeb a zdrojů dostupných právě pomocí WAPu. Zejména druhého aspektu úspěchu celé technologie jsou si vědomi oba čeští operátoři mobilní sítě, a proto se snaží společně se současnými předními českými poskytovateli obsahu na Internetu převést jejich služby pro WAP. Podívejme se tedy podrobněji na architekturu WAPu, abychom věděli, co vývoj aplikací pro WAP obnáší.
Obrázek 1. Z obrázku je patrné, jak jednotlivé vrstvy WAPu odpovídají příslušným internetovým standardům
WAP definuje hned několik protokolů a datových formátů, které se pro vývoj aplikací používají. Protokoly zajišťují komunikaci, případné šifrování této komunikace a další věci. Na obrázku 1 vidíte, jak jednotlivé protokoly WAPu odpovídají funkčně obdobným protokolům v prostředí Internetu a Webu. O většinu z protokolů se však vývojář WAP aplikací nemusí vůbec starat. Pro něj jsou důležité až technologie, které leží na samotném vrcholu pomyslné pyramidy WAPu – WML, WMLScript a WTA.
WML (Wireless Markup Language) je velice jednoduchý značkovací jazyk, který slouží pro zápis stránek. Je velice podobný jazyku HTML, ale je mnohem jednodušší – nabízí mnohem menší počet tagů, které můžeme na stránkách použít. Navíc je WML postaveno na jazyku XML (eXtensible Markup Language). Z toho vyplývají především mnohem striktnější požadavky na dodržování správné syntaxe. Ve WML stránkách si nemůžeme dovolit "zvěrstva", která by nám prošla v HTML – křížit jednotlivé elementy, neuzavírat tagy či dokonce používat neexistující tagy a atributy. Díky těmto omezením je však mnohem snazší vývoj software, který umí WML zpracovat. A to je velice důležité, protože mobilní zařízení mají obvykle poměrně pomalé procesory a málo paměti.
Stránky ve WML se popisují poměrně abstraktním způsobem, narozdíl od HTML, kde můžeme přesně specifikovat typ použitého písma, jeho velikost, barvu apod. Tento přístup je však zcela nevhodný pro oblast mobilních zařízení, u kterých jsou velké rozdíly v rozlišení displeje, možnostech ovládání a vstupu dat.
WML nabízí elementy pro vkládání textu, jeho základní formátování a zvýrazňování. K dispozici jsou i jednoduché tabulky a možnost vkládání obrázků. Aby mohl uživatel s aplikací komunikovat, nabízí WML samozřejmě prostředky pro zařazení jednoduchých vstupních polí pro zadávání textu a výběr možností přímo na stránku. Tvorba odkazů je samozřejmostí. Důležitou vlastností WML je to, že jako standardní znakovou sadu používá Unicode, takže by neměl být problém se zobrazováním různých národních znaků. Záleží však na konkrétních výrobcích jednotlivých zařízení, jak se k této problematice postaví.
Na stránkách můžeme použít jednoduché skripty zapsané v jazyce WMLScript. Syntaxe WMLScriptu je téměř shodná s JavaScriptem, liší se samozřejmě knihovny a objekty, které máme k dispozici. WMLScript lze využít především pro kontrolu uživatelského vstupu, komunikaci se samotným mobilním zařízením a pro přenesení části logiky na klienta, aby se omezila nutnost poměrně pomalé komunikace se serverem.
WML i WMLScript jsou optimalizovány pro komunikační kanály s úzkým přenosovým pásmem. K dispozici je binární formát pro WML i WMLScript, který je mnohem úspornější než zápis přímo ve zdrojovém tvaru. Tento formát se používá při přenosu stránek ze sítě operátora do mobilního zařízení.
Mimo to můžeme na stránkách používat proměnné, jejichž hodnotu si pamatuje zařízení i po přechodu na další stránky. Odpadají tak mnohé problémy s uchováváním stavu aplikace, které známe z programování klasických webových aplikací.
Za magickou zkratkou WTA (Wireless Telephony Applications) se skrývá další zajímavá věc. WTA definuje knihovny, pomocí kterých můžeme např. z WMLScriptu využívat specifické vlastnosti jednotlivých zařízení. WTA nabízí funkce pro vytáčení čísel, práci s telefonní seznamem na SIM kartě, odesílání textových zpráv apod. Není proto žádný problém napsat aplikaci, která podle dotazu uživatele vyhledá v databázi telefonní číslo a po potvrzení uživatelem je číslo i automaticky vytočeno. Nic nemusíme opisovat nebo složitě kopírovat přes schránku (clipboard), jak jsme zvyklí na osobních počítačích.