Design WWW-stránek

Jiří Kosek ml.

V předchozích dílech jsme se důkladně seznámili s jazykem HTML. To však bohužel ještě neznamená, že máme všechny předpoklady pro vytvoření perfektních WWW-stránek. HTML je jen prostředkem k zpřístupnění informací. Důležité je mít zajímavé informace a umět je uspořádat tak, aby byly pro čtenáře atraktivní a snadno přístupné. Dnes si ukážeme některé recepty, které naše stránky mohou vylepšit. Nejde však v žádném případě o přesný návod, který lze použít vždy. Jednotlivé myšlenky je potřeba přizpůsobit konkrétní situaci a požadavkům.

Organizace informací

Vždy, když zpřístupňujeme nějaké informace stojíme před základní otázkou, jak tyto informace logicky uspořádat do jednotlivých stránek a jak mají být tyto stránky velké.

Struktura stránek

Hypertext nám umožňuje informace uspořádat do téměř libovolné struktury. Měli bychom se však držet na zemi a nevytvářet džungli informací zamotanou liánami odkazů tak, že se z ní už nikdo nikdy nevyhrabe. Lidé jsou na některé způsoby strukturování informací zvyklí. Nejběžnější strukturou je hierarchie -- známe ji z většiny knížek. Kniha se skládá z kapitol. Kapitola se zase skládá z jednotlivých sekcí atd.

Držet se tohoto členění i v našich stránkách se většinou jeví jako dobrý nápad. Uživatelé jsou na tento druh členění informací zvyklí. Vytvoříme tedy jednu stránku s obsahem, z které povedou odkazy na jednotlivé kapitoly a sekce. Každá kapitola a sekce by pak měla obsahovat odkazy na předcházející a následující kapitolu a sekci a odkaz na obsah.

Výše uvedené členění informací přivítají zejména uživatelé, kteří prezentované informace studují systematicky. Pro uživatele, kteří pouze občas vyžadují přístup k nějaké konkrétní informaci, můžeme například vytvořit rejstřík, který bude obsahovat odkazy na jednotlivé sekce podle jejich obsahu -- něco jako referenční příručku.

Uživateli orientaci rovněž usnadní, pokud všechny spolu související stránky mají stejný grafický design.

Délka stránek

Délka stránek by měla v první řadě vycházet ze struktury poskytovaných informací. Jedna stránka by měla obsahovat logicky související informace. Musíme však dát pozor na to, aby takováto stránka nebyla příliš dlouhá. Jednak se pak dlouho přenáší po síti (musíme započítat i dobu potřebnou na přenesení grafiky). Druhak je orientace v dlouhém textu pro čtenáře obtížná. V těchto případech se pokusíme jednu stránku rozdělit do několika menších.

Obecné pravidlo, které by rozlišovalo mezi dlouhým a krátkým dokumentem neexistuje. Přesto -- stránka s odkazy na další stránky by se měla vejít celá na obrazovku, aby uživatel pohromadě viděl všechny možnosti dalšího putování za informacemi. Dokumenty, jež obsahují text, by neměly být delší než několik obrazovek.

Na tomto místě si neodpustím ještě poznámku. Každý autor chce, aby jeho stránky byly atraktivní. Přidá na stránku různou grafiku, a později i animace. Animace bychom však měli používat velmi opatrně a to zejména na stránkách, které obsahují již nějaké delší úseky textu. Při čtení textu různá skotačící loga a rotující nesmysly rozptylují čtenáře a prodlouží čas potřebný k absorbování informací.

Odkazy

Odkazy jsou největším rozdílem publikování na Webu oproti běžným postupům na papír. Mnoho začátečníků s nimi také má problémy. My si ukážeme ty nejčastější chyby a omyly při jejich používaní. Samozřejmě nevynecháme ani příklady správného použití.

Klikněte zde

Na mnoha stránkách se setkáme s odkazy typu:
Pro informace o nové verzi našeho programu kliknětě zde.
Od takovýchto slovních hříček bychom se měli oprostit. Třeba proto, že někdo používá znakový prohlížeč Lynx a těžko v něm bude někde klikat myší. Nebo když si takovou stránku vytiskneme na papír, už si taky ani neklikneme. Lepší je použít něco jako:
Od června je dostupná nová verze programu.
Vůbec bychom se na stránkách měli oprostit od používání termínů, které souvisejí s technologiemi Webu a Internetu. Běžného uživatele Webu nezajímá, co je to odkaz, WWW-server nebo FTP-archiv.

Relativní vs. absolutní odkazy

Při vytváření odkazu stojíme před problémem, zda jej vytvořit jako relativní nebo absolutní. Naštěstí na to existuje velice jednoduché pravidlo. Mezi vlastními souvisejícími stránkami bychom měli používat relativní odkazy. Nebude pak problém celou skupinu stránek přenést na jiný server. Oproti tomu odkazy na cizí zdroje a stránky by měly být absolutní, aby fungovaly i po případném přesunu našich stránek na jiný server.

Odkazy nebo kopie

Občas na našich stránkách máme informaci, ke které existují další podrobnosti někde jinde. Máme tedy dvě možnosti: (1) vytvořit na tuto informaci odkaz; (2) zkopírovat cizí stránku s informací k našim a vytvořit odkaz pouze na tuto kopii.

Pokud vytvoříme kopii přiděláme si tím spoustu práce, protože musíme neustále kontrolovat, zda se originál nezměnil. Někdy můžeme kopii vytvořit v dobré víře, že z našeho serveru bude rychleji přístupná. Musíme si však uvědomit, že Internet je celosvětová síť a že někdo jiný má k danému zdroji třeba mnohem rychlejší přístup než my.

Samozřejmě, že existují situace, kdy se pořizování kopií vyplatí. Je to v případech, kdy se odkazujeme na dočasné informace (např. novinové články nebo dokument, který se vyvíjí, ale nearchivují se jeho starší verze).

Dokument

Nyní si shrneme to, na co bychom u žádného dokumentu neměli zapomenout.

V první řadě bychom měli každý dokument podepsat, aby bylo zřejmé, kdo je autorem prezentovaných informací. Úplně postačí, když na konec dokumentu připojíme naše iniciály, které budou odkazem na naši domovskou stránku, kde případný zájemce nalezne naši adresu a e-mail.

U každého dokumentu by rovněž měla být informace o tom, zda je úplný, kdy byl naposledy modifikován a dokdy platí. Některé z těchto informací lze do stránky nechat vložit serverem automaticky pomocí SSI (Server Side Includes).

Každý dokument by měl obsahovat odkaz na jemu nadřazený dokument, aby i náhodný návštěvník dokázal stránku zařadit do správného kontextu.

Znakem kvalitní stránky je i dobře zvolený název. Pokud chceme naši stránku lépe připravit pro vyhledávací stroje, měli bychom ji doplnit i o stručný popis a o klíčová slova. Využívá se k tomu element META, který se smí použít v záhlaví stránky pro připojení libovolné metainformace. Pomocí atributu NAME určíme jméno metainformace a atributem CONTENT pak samotný obsah metainformace:

<HEAD>
<TITLE>Elektromix, a.s. </TITLE>
<META NAME="description"
      CONTENT="Elektromix je firma zabývající
               se prodejem domácích spotřebičů
               na splátky">
<META NAME="keywords"
      CONTENT="Elektromix, prodej, elektrické
               spotřebiče, leasing">
</HEAD>
© Jiří Kosek 1999